1. červen (Laura)

O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.

Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.

Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

2. červen (Jarmil)

3. červen (Tamara, Kevin)

Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.

4. červen (Dalibor)

5. červen (Dobroslav, Dobroslava)

Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.

Svatý Bonifác Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.

6. červen (Norbert)

O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

7. červen (Iveta, Slavoj)

Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!

Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

8. červen (Medard)

Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.

Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání má.

Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.

Jaké počasí o Medardu bývá, takové se v létě po něm ozývá.

Jaký čas bude na svatého Medarda, takový bude čtyřicet dní pořád.

Jaký den Medard zasvětí, také budou senoseči.

Jaký je počasí o svatém Medardu, takové je o žních.

Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.

Kdo na Medarda len vysévá a zelí sází, jistě dostatek toho sklízí.

Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu i zelí mívá.

Když dne 8. června prší, tedy pršívá přes celý měsíc.

Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.

Když na Medarda prší, ještě čtyřicet dní po sobě pršeti má.

Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.

Když na Medarda prší, těžko se seno suší.

Když na Medarda prší, voda břehy vrší.

Když prší na Medarda, namokne každá brázda.

Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.

Medardova kápě, čtyřicet dní kape.

Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.

Medardův déšť - čtyřicet dní pléšť.

Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.

Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.

Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.

Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.

Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.

Prší-li na Medarda, pohanka v zemi hartá.

Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.

Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.

Svatý Medard nepřináší více žádný mráz, který by mohl uškodit vinnému keři.

Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se kam chce lije.

Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.

9. červen (Stanislava)

10. červen (Gita, Margita)

11. červen (Bruno)

O svatém Barnabáši bouřky často straší.

Plačtivý Barnabáš - úroda na vinicích.

Prší-li na Barnabáše - úroda na vinicích.

Prší-li na svatého - padají hrozny do koše.

Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.

Svatý Barnabáš na trávu nezapomíná, onť nejdelší den i trávu mívá.

12. červen (Antonie)

Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.

13. červen (Antonín)

Na svatého Antona každá jahoda je červená.

Na svatého Antonína broušení kos započíná.

Na svatý Antonín len zasít neprodlím.

Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

14. červen (Roland, Herta)

15. červen (Vít)

Den svatého Víta mnoho deště skýtá.

Déšť na svatého Víta - špatný budou žita.

Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.

Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.

Kdo seje na Víta, škoda žita.

Kdo začíná sekat na svatého Víta, nedostane domů seno suché.

Když prší na Víta, bude pršet i na Jána.

Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí.

Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.

Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.

Na svatého Víta o půlnoci svítá.

Na svatého Víta ve dne, v noci svítá.

Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.

Nesej na svatého Víta - škoda žita!

O svatém Vítě půl zrna v žitě.

Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.

Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.

Pohoda na svatého Víta, to dobrota žita

Pohoda od Víta do Jana - pro obilí je vyhraná.

Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.

Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.

Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.

Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.

Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.

Slavíček jen do svatého Víta zpívá.

Svatý Vít bere ptákům píšťalky.

Svatý Vít dává trávě pít.

Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.

Svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop, ten ho dokop.

Svatý Vít mění čas a často deštěm poctí nás.

Svatý Vít přináší sebou deště.

Vít když přišel, trápí vedra též Jana Buriana, Petra.

16. červen (Zbyněk)

17. červen (Adolf)

18. červen (Milan, Milana)

19. červen(Leoš, Leo)

Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze. Jestli je suchý odvézt chceš, do Jana si pospěš.

Prší-li na svatého Gerváze a Protáze, po čtyřicet dní se deštivé počasí ukáže.

Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.

20. červen (Květa, Květuše)

21. červen (Alois, Aloisie)

Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.

22. červen (Pavla)

Na Deset tisíc rytířů desettisíckrát deset tisíc kapek.

Svatý Pavel z Noly zaplavuje štoly.

23. červen (Zdeňka)

Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.

24. červen (Jan)

Bylo-li počasí před Janem sychravé, bude po Janu mírně pršlavé, neboť svatý Jan chce mít svůj déšť.

Čím déle žežulka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.

Čím dříve před svatým Janem hřiby rostou, tím dříve před Vánocemi sněží.

Déšť co před Janem jít váhá, po Janu se tím více zmáhá.

Déšť na svatého Jana Křtitele - nenasbíráš ořechů do věrtele.

Do Jana Křtitele nechval ječmene.

Jak o svatém Janu Křtiteli, tak bude o Michaeli.

Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá.

Jána má být louka shrabaná.

Když na den 24. června prší, žně mokré následovati budou.

Když na Jana Křtitele hřmí, všechny ořechy spadají, a když je pěkná svatojánská noc, bude jich dost a dost.

Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle.

Když svatojánská muška pěkně se leskne a svítí, bude počasí pěkné a můžeme do
přírody na tanec jíti. Kukačka po svatém Janu za kolik dní kuká, za tolik grošů žito bude.

Kukačka-li se před svatým Janem ozývá, bude drahota.

Kuká-li žežulka o svatém Janě, bude drahota.

Na Jána bez deště - bude pěkně ještě.

Na Jána jasně - vozí se seno krásně.

Na svatého Jana jahody do džbána.

Na svatého Jana noc nebývá žádná.

Na svatého Jana otvírá se létu brána.

Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.

Není-li ji však do svatého Jana viděti, budeme v chladnu a dešti doma seděti.

O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká.

O Janu-li sucho hostí, máme o žních mokra dosti.

O svatém Janu Křtiteli noc se na prahu prosedí.

Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.

Panuje-li okolo svatého Jana jižní nebo jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou plíště v horkém pásmu.

Po svatém Janu Křtiteli žežulka kuká, za kolik zlatých bude korec žita.

Po svatém Janu kukačka věští, málo že můžeme čekati štěstí.

Po svatém Janu, za čtyři neděle kukačka se od nás odebere.

Prší-li na den svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.

Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé. Je-li bez deště, bude pěkně ještě.

Prší-li na svatého Jana Křtitele, prší celé tři dny. Je-li pěkně, potrvá pěkné počasí tři
dny.

Prší-li na svatého Jana, bude za čtyřicet dní pršeti pořád a ořechy se nehrubě obrodí.

Prší-li v den svatého Jana Křtitele, louskáme červivé ořechy nesměle.

Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.

Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.

Roj včel, který vyšel před svatým Janem a okolo svatého Víta aneb Božího těla, jest
nejlepší. Ale ten, který vyjde po svatém Jáně, není tak dobrý.

Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve
džbáně.

Svatý Jan - mléka džbán.

Svatý Jan co křestí, čtyřicet dní chřestí.

Svatý Jan deštěm je znám.

Svatý Jan dešťů je přítel.

Svatý Jan Křtitel deště je ctitel.

Svatý Jan otvírá zimě zase dveře.

Včelí roje, které padly před svatým Janem Křtitelem, jsou ty nejlepší.

25. červen (Ivan)

Svatý Ivan bývá plačtivý pán.

26. červen (Adriána, Adrian)

Svatý Jan Burián mlátí bez cepů.

Který svatý mlátí bez cepů? Svatý Jan Burian.

27. červen (Ladislav, Ladislava)

Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří.

Jaké počasí na Ladislava bývá, takové se příštích sedm neděl skrývá.

Jaké počasí se na Ladislava objevuje, takové se sedm neděl ukazuje.

Neprší-li na sedm bratří, pak jsou suché žně.

Pro déšť na den Ladislava dlouhým mokrem bolí hlava.

Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.

Prší-li na svatého Ladislava, déšť dlouho přetrvá.

Vysévá-li svatý Ladislav houby, Petr a Pavel je sbírají.

28. červen (Lubomír, Lubomíra)

29. červen (Petr a Pavel)

Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.

Je-li od Petra až po Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.

Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.

Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.

Na svatého Petra a Pavla když hrom tříská, hřiby do země zatiská.

O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.

Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší.

Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.

Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší.

Prší-li na svatého Petra a Pavla, urodí se hojně hub.

30. červen (Šárka)

Pranostiky na červen

Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.

Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.

Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.

Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.

Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.

Červen červený jako z růže květ.

Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.

Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.

Červen stálý - prosinec dokonalý.

Červen studený - sedlák krčí rameny.

Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.

Červnové blýskání, na sýpkách praskání.

Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.

Červnové větříky - časté deštíky.

Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.

Hodně pavučin v přírodě věští trvale pěkné počasí.

Hromobití v červnu oznamuje pochmurné léto.

Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.

Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.

Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.

Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.

Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.

Jaký červen, takový i prosinec.

Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.

Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.

Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.

Když je červen deštivý, polehává obilí.

Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.

Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.

Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.

Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.

Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.

Měsíc červen voní deštěm.

Nejkrásnější loukou je louka červnová.

Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi.

Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.

Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.

Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.

V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.

V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.

V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.

V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.

V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.

V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.

Vlhký červen a studený - mnoho úrody z něj není.

Za chladu není ovádů.

Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.